V dnešním díle se vypravíme až do podhůří Bílých Karpat. Krátkou tratí, která odbočuje ze slavné Vlárské dráhy, dojedeme do největších moravských lázní, do Luhačovic. Přesto, že jízda modrým motorákem Arrivy trvá jen čtvrt hodiny, cesta stojí za zhlédnutí a zdejší kraj rozhodně za návštěvu. Lázně Luhačovice se od svého vzniku potýkaly s s dopravou lázeňských hostů. Od roku 1888, kdy byla zprovozněna Vlárská dráha mezi Uherským Brodem a Trenčianskou Teplou, byli dováženi koňskými povozy ze stanice Újezdec u Luhačovic. Jenže to se ředitelství lázní nezdálo dost reprezentativní.
V dnešním díle se vypravíme až do podhůří Bílých Karpat. Krátkou tratí, která odbočuje ze slavné Vlárské dráhy, dojedeme do největších moravských lázní, do Luhačovic. Přesto, že jízda modrým motorákem Arrivy trvá jen čtvrt hodiny, cesta stojí za zhlédnutí a zdejší kraj rozhodně za návštěvu. Lázně Luhačovice se od svého vzniku potýkaly s s dopravou lázeňských hostů. Od roku 1888, kdy byla zprovozněna Vlárská dráha mezi Uherským Brodem a Trenčianskou Teplou, byli dováženi koňskými povozy ze stanice Újezdec u Luhačovic. Jenže to se ředitelství lázní nezdálo dost reprezentativní.