Historie Luhačovic
Tools
Typography
Lázeňský objekt Augustiniánský dům byl postaven v letech 1902 - 1904 podle upraveného projektu brněnského architekta Vladimíra Fischera pro augustiniánský klášter sv. Tomáše na Starém Brně. Kombinace novorenesančního stylu (hlavní objekt) a novogotického stylu (kaple) tvoří však jeden celek. Dům sloužil jako ubytovací zařízení pro kněží a katolické rodiny. Za jeho zdmi však svého času přespala řada osobností. Běžně tu spávali ministři, biskupové či operní pěvci.
Lázeňský objekt Augustiniánský dům byl postaven v letech 1902 - 1904 podle upraveného projektu brněnského architekta Vladimíra Fischera pro augustiniánský klášter sv. Tomáše na Starém Brně. Kombinace novorenesančního stylu (hlavní objekt) a novogotického stylu (kaple) tvoří však jeden celek. Dům sloužil jako ubytovací zařízení pro kněží a katolické rodiny. Za jeho zdmi však svého času přespala řada osobností. Běžně tu spávali ministři, biskupové či operní pěvci.

Asi nejznámějším pravidelným hostem byl hudební skladatel Leoš Janáček, který zde jezdil velmi často (kolem 20 návštěv) a v období 6.- 27. srpna 1926 během pobytu v Augustiniánském domě píše slavnou Glagolskou mši (wiki) - jednu z nejsvébytnějších skladeb světové hudby vůbec.

Dům je situován na konci lázeňského centra směrem k Pozlovicím pod Jestřabí horou u nově budované luxusní vilové části, tzv. Pražské čtvrti. Obdobně jako D.S. Jurkovič u staveb v blízkém okolí vychází architekt z historizujícího vlivu anglických venkovských staveb s výrazným akcentem na lomový kámen, který je zde použit na fasádě až po Úroveň kordonové římsy.

K historizujícím novogotickým vlivům se hlásí kaple, včetně přístavby z roku 1908. Zde byl použit obvyklý model gotických sakrálních staveb – křížová klenba s polygonálním závěrem s kamennými opěrnými pilíři, včetně lomených trojlistých oken a sedlového portálu do sakristie. Historizující ráz imitující gotické prvky má i vestibul, s tím, že zde byla použita valená klenba se styčnými výsečemi, jejichž hrany byly opatřeny žebrovím a patky stylizovanými kolčími štíty. Sgrafitová výzdoba fasády – figurální kompozice se svatým Augustinem a ornamentální výzdoba (rostlinný dekor) - byla Jano Köhlerem provedena v secesním duchu.

Posledním výtvarně hodnotným zásahem byla výmalba kaple v roce 1925 provedená Jano Köhlerem. Po Druhé světové válce a v průběhu druhé poloviny 20. století byl objekt v interiéru několikrát radikálně modernizován a doznal značných změn. Rekonstrukce v dobovém stylu Augustiniánského domu v Luhačovicích byla zahájena v roce 1987. Po třech letech, kdy objekt zůstal rozestavěný, však vše jen chátralo. Po dvaceti letech chátrání kulturní památky, koupila Augustiniánský dům soukromá společnost, s Úmyslem zrekonstruovat tento objekt a přeměnit jej na exkluzivní čtyřhvězdičkový hotel. 15.11. 2007 prohlásilo Ministerstvo kultury Augustiniánský dům v Luhačovicích kulturní památkou.

Augustiniansky dum

 

Augustiniansky dum

 

Augustiniansky dum

 

 Zdroj: www.augustinianskydum.com