Bylo to po revoluci, kdy České aerolinie rozšířily svoji letadlovou flotilu o nové letadlo. Konkrétně se jednalo o ruský letoun TU 154 M – VCG. Na tom by ještě nebylo nic zvláštního, kdyby však tento letoun nedostal název Luhačovice. Ovšem nejvíce musel zaujmout cestující znak města, který byl umístěn po pravé straně u vchodu do letadla.
Luhačovice však nebyly jedinými lázněmi, které se mohly pyšnit svým „letadlem“. ČSA tehdy zakoupilo 7 letounů, které dostaly název po nejvýznamnějších českých lázních. Konkrétně se jednalo o Karlovy Vary, Teplice v Čechách, Mariánské lázně a protože první stroj byl zakoupen už v roce 1987, tak své letadlo dostaly i slovenské lázně Piešťany, Trenčianské Teplice a Vysoké Tatry.
Slavnostního křtu, který se konal 25.7.1990, se zÚčastnili generální ředitel ČSA, předseda tehdejšího MěstNV Luhačovice J. Falešník a generální ředitel lázní V. Vokurka. Samozřejmě nemohla chybět Československá televize, rozhlas a desítka novinářů. Na tiskové konferenci, která se konala na palubě letadla, byli novináři seznámeni s technickými parametry letounu. Pro zajímavost uvádím, že délka letadla je 47,9 metru, výška 11,4 metru, rozpětí křídel 37,5 metru a hmotnost necelých 54 tun. ČSA přišel tento letoun na 12 milionů rubl.
V současné době už toto letadlo u ČSA nelétá, v září roku 1999 bylo odprodáno společnosti VARZ 400 (Vnukovo Aircraft Repair Plant No 400). Za půl roku bylo pronajato iránské společnosti Kish Air jako EP-LBR, která jej později odkoupila. Za zmínku stojí fakt, že letadlo nebylo po odkupu od ČSA nikdy zapsáno v ruském leteckém rejstříku, tudíž ani nikdy nelétalo pod ruskou registrací.
Tak přesně toto letadlo dřív neslo označení Luhačovice