Rovněž kulturní život byl v roce 1925 obohacen o hudební pavilón, situovaný do oblasti nynější vinárny Racek, kde se konaly za řízení kapelníka Elsnice a později dirigenta Kincla promenádní a symfonické koncerty i ve večerních hodinách. Před Inhalatoriem byla umístěna socha Dr. Františka Veselého, od akademického sochaře Františka Úprky. Dílo vzniklo díky příznivcům a obdivovatelů grandiózní práce a zásluh Dr. Veselého o Luhačovice.
Rovněž kulturní život byl v roce 1925 obohacen o hudební pavilón, situovaný do oblasti nynější vinárny Racek, kde se konaly za řízení kapelníka Elsnice a později dirigenta Kincla promenádní a symfonické koncerty i ve večerních hodinách. Před Inhalatoriem byla umístěna socha Dr. Františka Veselého, od akademického sochaře Františka Úprky. Dílo vzniklo díky příznivcům a obdivovatelů grandiózní práce a zásluh Dr. Veselého o Luhačovice. V letech 1955 byla socha přemístěna na místo nejčestnější - před prameny Vincentky a Amandky a nově zbudovanou kolonádu. Na místo před Inhalatoriem byla umístěna busta Leoše Janáčka, dílo národního umělce Karla Pokorného a na městském náměstí byla postavena socha Rudoarmějce, dílo zasloužilých umělců Mikuláštíka a Habarty. Také sportovní a rekreační život v lázních zaznamenal v roce 1925 určité změny. Nad tenisovými kurty byl postaven novy pavilón, každoročně pořádaný tenisový turnaj za Účasti brněnských a přerovských tenistů vyhrály v roce 1925 Luhačovice, v jejichž družstvu tehdy hráli oba vnukové Bedřicha Smetany. ( Jejich matka a Smetanova dcera, paní Zdenka Heydušková, žila od roku 1908 v Luhačovicích.) Díky pochopení brněnského jezdeckého klubu byl v lázních zaveden novy sport - jízda na koni. V dalších letech si lázně pořídily své vlastní koně, které byly ustájeny ve vile Vlasta. Pro malé návštěvníky byly v lázních zavedeny jízdy na oslících. V roce 1930 byla postavena reprezentativní budova dnešního Poštovního Úřadu, protože místnosti poštovní Úřadovny ve Vincencově domě ve "Staré poště" již nevyhovovaly. V roce 1930 byla slavnostně otevřena nová budova sokolovny, kam chodilo několik generací luhačovických občanů nejen za tělovýchovným a společenským využitím, ale i tehdejšímu promítání filmů. U pramene Ottovky, který byl zachycen v roce 1905, byl v roce 1930 postaven slíčný pavilón, který se stal symbolickým a typickým znakem lázní.
Pokračování příště
