Občané Ĺetechova pocítili blížící se frontu již o několik týdnů dříve.
Jednak muži museli jít budovat kulometná hnízda směrem na Ludkovice a na Luhačovice, dokonce museli jít budovat silniční zátarasy do Biskupic a pod přehradu k lomu. V obci byla několik dní umístěna i německá jednotka o síle několika čet neurčitého zaměření. Jisté je, že kromě polní kuchyně měli také svoji polní kovárnu, hodně koní, které umístili skoro do všech stodol či chlévů a sami obsadili obytné světnice. Když Němci vyhodili most přes přehradu, otřásl se i Ĺetechov. V některých domech se vysypala okna. Lidé hledali Úkryt ve dříve vybudovaných krytech a sklepích. Poslední procházející vojáci stříleli do izolátorů na sloupech, ale pak byl už klid.První rumunští vojáci přišli od Ludkovic ze "Záhumenic", objevili se ve dvoře u Švadleňářů. Ĺetechovjané se sběhli na bývalé návsi a vítali osvoboditele. Kde se vzala, tu se vzala dechovka a začala vyhrávat pěkně od podlahy. Na škole zavlála československá vlajka. To už přicházeli další rumunští vojáci, trochu se zdrželi a pak pokračovali směrem na Pradliska za ustupujícími německými jednotkami. V obci Rumuni nebydleli. Kolem poledne přicházely již jednotky i od Pozlovic a nekonečný proud vojsk se táhl skoro 3 dny. V obci nebylo raněných ani padlých. Ĺetechov byl osvobozen 2. května 1945. Prvním starostou obce byl Josef Máčala.
Vzpomínali:
František Kolařík
František Talaš
Frant. Tvarůšek
Emil Talaš
Karel Boráň