Historie Luhačovic
Tools
Typography
Podhradí u Luhačovic – mohutné valy a hluboké příkopy i po několika staletích znesnadňují přístup k vrcholku kopce, na kterém kdysi stával hrad Starý Světlov. Stoupání ke zřícenině je zdlouhavé, a čím dále jdete, tím je kopec příkřejší.
Podhradí u Luhačovic – mohutné valy a hluboké příkopy i po několika staletích znesnadňují přístup k vrcholku kopce, na kterém kdysi stával hrad Starý Světlov. Stoupání ke zřícenině je zdlouhavé, a čím dále jdete, tím je kopec příkřejší. Ke zřícenině vede turistická značka, která začíná už u vlakového nádraží v Luhačovicích. Turista musí překonat cestu lázeňským městem, sousedními Pozlovicemi a za vesnicí už stoupá vzhůru přes louky, kde se v teplejších měsících pase dobytek. To už má ale před sebou zalesněný vrch, na kterém si postavili své sídlo pravděpodobně Šternberkové, po ztrátě lukovského hradu ve čtyřicátých letech čtrnáctého století. „Starosvětlovský hrad možná nahrazoval předchozí opevněné sídlo, kterým byl starší hrad na vrchu Rýsov nedaleko obce Provodov. Ten zřejmě zničil při svých vpádech Matouš Čák Trenčanský na začátku čtrnáctého století,“ soudí zlínský archeolog Jiří Kohoutek.
V písemných pramenech se hrad Starý Světlov prokazatelně objevuje v roce 1360, jako majetek rodu Šternberků. O necelýchu čtyřicet let později se stal spoluvlastníkem hradu manžel Elišky ze Šternberka, Vok z Kravař. Když Vok zemřel, začali se jednotliví členové šternberského rodu o hrad přít.
Majitelé se střídali. Například roku 1432 byl majitelem hradu král Zikmund, který ho věnoval své manželce Barboře Celské. Majetkové spory ale trvaly dál.
„V šedesátých letech patnáctého století se světlovský hrad stal s největší pravděpodobností kořistí výbojného lukovského pána Matouše ze Šternberka, který se přel s větší částí okolních feudálů.“ Dodává Jiří Kohoutek. Po česko-uherských válkách zůstal hrad Starý Světlov poškozený. Lidé v něm ale žili dál.
Dokázal to i archeologický výzkum. Avšak noví majitelé, páni z Landštejna, se rozhodli, že si postaví nový hrad přímo nad Bojkovicemi. Pojmenovali ho Nový Světlov. Původní světlovský hrad ztratil svůj význam a na začátku šestnáctého století už zůstal pustý. Starosvětlovský hrad je podle archeologů výjimečný. „Neměl Útočnou věž a hlavní tíha obrany spočívala na prstenci obvodové hradby. Tento typ stavby se na Moravě a ve Slezsku vyskytuje v hojnější míře až do čtrnáctého století. Hrad Starý Světlov patří svou rozlohou k největším lokalitám svého druhu na Moravě,“ upozorňuje Jiří Kohoutek. Jádro hradu zabírá plochu nepravidelného oválu s průměrem od pětačtyřiceti do padesáti metrů. Na severozápadní straně se ještě dochovala obvodová hradba. Tou stavitelé obehnali celý hrad a zdivo dosahovalo šířky přes jeden a půl metru. Do hradu se vstupovalo z východu, kde archeologové našli mohutný blok ostění portálu brány. Příkop kolem hradu byl patnáct metrů široký a dodnes zůstal asi pět metrů hluboký. Další obranou byl předsunutý pětimetrový val.
V předhradí stávaly dřevěné stavby se stěnami omazanými hlínou, nejspíš šlo o hospodářské budovy. Archeologové tu našli železné kování a součásti selského vozu. Vlastní palácová stavba byla dlouhá kolem třiceti až pětatřiceti metrů. Stavitelé použili na silné zdi lomový kámen a hrad také podsklepili. Dodnes jsou patrné obvodové zdi hlavního paláce. Výhled od zříceniny hradu Starého Světlova v současnosti zakrývají vysoké stromy. Kdysi ale zdejší obyvatelé měli přehled o všem, co se děje v Údolí směrem na Luhačovice a Uherský Brod a už dopředu věděli o každé návštěvě. Stavitelé si zkušeně vybrali strategicky výhodné místo.